Trávník | Dřeviny | Květiny | Zelenina a ovoce | Skalničky | Jezírko | Nářadí
Nastává období, kdy se dny zkracují a teploty klesají, a to zejména v nočních a brzkých ranních hodinách. Poslední přípravy na zimu se doporučuje provádět během listopadu, nicméně nízké teploty nás mohou překvapit i dříve, proto nic nezkazíte tím, když se na zimu připravíte včas. Ne všechny rostliny jsou totiž schopny úspěšně bez pomoci přečkat mrazivé počasí.
Trávník
Trávník je určitě nejvíce využívané místo zahrady, proto s ním rovnou značneme. Před zimou je poslední šance trávník ještě naposledy při mírném počasí posekat a to na výšku cca 3-6 cm (nejpozději koncem října). Důležité je také provést vertikutaci (provzdušňování), čímž ho zbavíte travní plsti. Základem je trávník uklidit – zbavit jej veškerého spadaného listí (to může způsobit hnilobu, plísně či napadení jinými parazity), větviček a kůry. K tomu vám doporučujeme použít ostré hrábě, a to především pod korunami stromů – půdu tím provzdušníte a navíc zbavíte případných zakuklených škodlivých larev. Takto shrabávat můžete až do konce listopadu, dokud neopadá poslední listí.
Jéžovo tip: Spadané listí z trávníku můžete použít pro kompost. Pozor! Napadené listí kaštanů spalte, aby se z něj nešířily nemoci.
Nejpozději koncem října můžete ještě trávník naposledy přihnojit speciálními podzimními hnojivy se zvýšeným obsahem draslíku, které podporují přezimování, zvyšují jeho mrazuvzdornost a také vám pomůžou zlikvidovat trvalý a agresivní plevel.
Během zimy ideálně omezte pohyb po zasněženém trávníku. Předejdete tak mimo jiné rozvoji plísně sněžné, kterou podněcují i další faktory – střídání teplot, neodklizené listí, nevyhrabaná tráva, zhutněný povrch, nedostatek draslíku aj.
Dřeviny (stromy a keře)
Listy opadavých stromů a keřů se už začínají zbarvovat do typicky podzimních barev. U stálezelených listnatých (túje, rododendron, brslen) či jehličnatých dřevin je přes zimu důležitý příjem vody ze zamrzlé půdy. Tyto dřeviny totiž i v zimě odpařují vodu – abyste tedy předešli jejich uschnutí, nezapomeňte v suchém podzimu na dostatečnou zálivku. Pokud by se i během zimy kdykoliv oteplilo, zalijte dřeviny i přes rozmrzlou půdu.
Pod nízkými keři byste měli rozhrabat napadané listí a smícháním se svrchní vrstvou půdy tak zabránit případnému rozfoukání. Díky vrstvě listí zabráníte klíčení a případnému růstu plevelů a po jeho rozkladu navíc vzniká potřebný humus. Choulostivější keře či jejich nové výsadby můžete na ochranu proti zimnímu slunci, větru i mrazu obalit třtinovou (rákosovou) rohoží, pytlovinou (jutovou tkaninou) nebo (bílou) netkanou textilií, kterou však příliš neutahujte. Pokud mrazy povolí, raději ty odolnější rozvažte, předejdete tak jejich zapařování, což by jim ublížilo více než mrazy. Další alternativou je i vápenný nátěr (vápenným mlékem), který nanesete po celé výšce kmene. Vrstva pak odráží sluneční paprsky a brání přehřívání kmene. Před zvěří (hlavně zajíci) je pak ochráníte speciálním králičím (pozinkovaným) pletivem zapuštěným do země. Pro případ vysoké zvěře by mělo být dostatečně vysoké i pletivo. Na kmeny vyšších stromů pak můžete připevnit i lepové pásy proti píďalce.
Nezapomeňte také svázat sloupovité (konifery) jehličnany, které může velmi snadno poškodit těžký sníh. Dřeviny už před příchodem zimy nestříhejte, výjimkou jsou višně, u kterých lze provést zimní řez. Veškeré dřeviny, které jste nestihli vysadit, založte zešikma do vyhloubené rýhy a zasypte je zeminou, na kterou ještě navrstvěte chvojí nebo slámu.
Dále je v průběhu října i listopadu správná doba na kácení starých a nemocných stromů. U všech ostatních pečlivě vysbírejte všechny zbylé plody, které by se mohly stát zdrojem nákazy. Kořenovou mísu stromků, které na jaře brzy vykvétají (například meruňky, broskve, třešně a švestky) přikryjte kompostem a zahradní zeminou.
Květiny a květinové záhony
Veškeré cibulnaté a hlíznaté rostliny, která nesnášejí zmrznutí, vyndejte ze země. Hlízy mečíků sklízejte po zažloutnutí listů, sušte při pokojové teplotě a skladujte na chladném (10 °C) a suchém místě. Jiřinky byste měli vyrýt opatrně, aby se neolámaly zásobní hlízy hned po prvních mrazících, které nastávají většinou koncem září a které je mohou zčásti sežehnout. Skladujte je ve vzdušných chladných místnostech (při teplotě okolo 4 °C) a vzdušné vlhkosti kolem 80 %.
V dnešní době je již dostatečné množství odrůd chryzantém odolných i vůči našim klimatickým podmínkám. Avšak pokud byste raději velké krásné květy, které jsou i choulostivé, je vhodnější si pořídit vždy každé jaro novou sazenici. Pro venkovní chryzantémy platí, že to, co pro ně teď během vegetačního klidu uděláte, nebudete muset na jaře zachraňovat. Po odkvětu výhony hluboce sestříhněte, a to zhruba na 10 cm, a také oberte veškeré zaschlé listy, které mohou být, ještě s poškozenými výhony, zdrojem houbových chorob během teplejšího počasí. Stonky pak lehce překryjte chvojím, aby mohla voda rychle odtékat směrem od kořenů. Zbytečně trsy nezahrnujte listím nebo kompostem, abyste předešli rozmnožování nemocí, které mohou zapříčinit uhnití trsu.
Platí zásada, že nikdy není zima tak mírná, aby nebylo potřeba postarat se o růže. U růží je zapotřebí průběžně odstřihávat odkvetlé květy, čímž zabráníte vytváření semeníků, šípků a tedy oslabování keře pro další násadu a vývin květů. Pečlivě kontrolujte listy a při skvrnitosti či červených bulkách napadené listí ihned odstraňte a spalte. Celkový řez pak nechte na jaro. Pozor si musíte dát na včasné „zateplení" - musíte to stihnout dříve, než udeří první silnější zimy, naopak velmi časné přikrytí ale růžím škodí (dochází k zapaření a zahnívání pupenů). Mezní teplotou pro zazimování jsou 4 °C. K růžím můžete přihrnout půdu nebo rašelinu do výšky 30 – 50 cm. V závislosti na bujnosti záhonových růží je sestřihněte na polovinu či třetinu a přihrňte nakypřenou zeminu tak, abyste nepoškodili kořeny. Důkladně prohlédněte záhon s rostlinami a pokud trpní chorobami, proveďte ochranný postřik. Na konce větviček rozložte chvojí, které bude chránit pupeny před předčasným vyrašením. I slunce je zrádné – ve dne probudí mízu a v noci vše opět zamrzne. Pnoucí růže proto před sluncem musíte svázat a zakrýt dlouhým chvojím nebo můžete použít rákosovou rohož. Chvojí položte i na zahradní záhony, kde máte tulipány a narcisy.
Zakryjte také mrazuvzdorné trvalky, které předtím sestřihněte na 10 cm. Pokud máte o některý druh strach, vyjměte jej ze země a uložte do tmavé, suché, nezamrzající místnosti. Neukládejte je však do sklepení, které udržuje vlhkost – vyhnete se tak plísni či hnilobě. Už v průběhu září je poslední šance na zazimování cibulovin - obzvláště begónie a mečíky vyndejte, očistěte a opět uložte do chladné, tmavé místnosti.
Dále je zapotřebí co nejdříve ostříhat odkvetlé trsy trvalek, ze záhonů odstranit plevel a jemně prokypřit půdu. Začátkem měsíce října můžete naposledy rozmnožit druhy, které kvetou na jaře dělením trsů, případně vysadit nové trvalky. Čerstvě vysázené rostliny zalijte a na květinový záhon nahrňte suché listí, které je nejlepší izolační vrstvou (neměla by však být příliš silná, aby na konci zimy nedocházelo k předčasnému klíčení). U květinových záhonů je v této době vhodné obnovit vrstvu kůrového mulče, která by měla mít alespoň 5 cm. Pokud máte na záhoně i okrasné trávy, pak je nestříhejte.
Vyndejte a zazimujte hlízy citlivých rostlin. Gladioly by měly být v bezpečí už na počátku listopadu. Opatrně je vyryjte ze záhonu a na bedýnce nechte oschnout i s částí zeleně. Uschlé je uskladněte v suchém, tmavém a hlavně vzdušném prostoru. Jiřiny vykopejte po prvních mrazících. Stvol zkraťte na 20 – 30 cm. Pokud před vykopáváním rostlin pršelo, nechte nejprve květiny zbytkem stonku viset dolů, aby vykapaly a neplesnivěly. Oschlé hlízy umístěte do bedýnek s pískem a přezimujte při teplotě kolem 5 °C v suchu a tmě. Takto ošetřete i další choulostivé druhy květin jako jsou dosny, montbrécie a krvokvěty. Pokud vám záleží na jednotlivých barevných variacích, označte si je při vykopání cedulkou.
Pokud jste již z letniček sesbírali semínka, můžete rostiny po prvních mrazech vyrýt a odstranit. Trvalky zastřihněte nízko nad zemí, dál k nim můžete přisypat trochu kompostu a těm citlivějším přikrýt kořeny chvojím. Nestříhejte okrasné trávy (až na jaře) – do stonků by mohlo pršet. Nezastřihujte zahradní hortenzie – nekvetly by, protože tvoří květy až na dvouletém dřevě. Vytvarovat a radikálně omladit v tomto období můžete vistárii a zimolez.
Zelenina a ovoce
Pokud vám zbyla kořenová zelenina, můžete ji začít sklízet. Spolu s ní také ředkev, špenát, zimní šruchu, polníček a vodnici. U zeleniny, která ještě může zůstat venku (například kapusta, růžičková kapusta) odstraňte zažloutlé listy. Rajčata, která nestihla zčervenat, otrhejte a dejte je do tepla, kde ještě dozrají vnitřním procesem bez závislosti na světle. Počátkem listopadu je nutné sklidit celer. Ukruťte mu listy a bulvy uložte do bedýnky s vlhkým pískem. Pokud budete písek pravidelně vlhčit, celer vydrží poměrně dlouho. Vyryjte křen, topinambury, černý kořen.
Jablka a hrušky snesou teplotu až minus 5 °C. Následně je trhejte ideálně za slunečného počasí, kdy jsou rozmrzlé. Sklizeň, kterou jsme vám již v předchozím článku doporučili uskladnit ve sklepení, pravidelně kontrolujte a odstraňujte poškozené plody. U rybízu a angreštu proveďte zimní řez. Jahodník je dobré překrýt chvojím. Nejlepší je smrkové – to dodá jahodám v příštím roce výborné aroma.
Jéžovo tip: Po sklizni je dobré záhony zrýt, aby mrazy velké hroudy a hrudky rozbily a na jaře vám pak šla půda lépe zpracovat. Navíc můžete do záhonů zarýt trávu z posledního sekání - poslouží jako prospěšné zelené hnojení. Pozor! Jelikož slimáci na podzim naposledy kladou vajíčka do čerstvě zrytých záhonů, je dobré s rytím počkat, až začne půda promrzat.
Zeleninové záhony by se měly alespoň jednou za dva roky povápnit a kdo má možnost získat přírodní hnůj ze stájí, zapracujte ho do záhonů ještě před zimou, aby přemrzl.
Skalničky a skalka
Během celého podzimu je důležité odstraňovat ze skalky všechno napadané listí, větvičky, plevel a plody blízkých okrasných keřů. Skalku zakryjte jehličnatými větvičkami a dejte si záležet hlavně na místech, kde máte vysazené citlivější druhy skalniček. Nastýlka z kůry či listí by mohla během jejich vegetace působit problémy. Kryt z textilie zase nepropouští dostatek potřebného světla. Nad některé květiny, které jsou citlivé na zimní vlhkost a špatně snáší zálivku shora, umístěte stříšky (např. ze skla nebo z plastu), aby jim poté jarní tající sníh neublížil – mezi ty patří například skalnice a levitsie. Pokud chcete ochránit i kořeny skalniček, dosypte kamennou sutinu.
Jezírko
Pokud máte v jezírku nějaké ryby, s klesajícími teplotami (průměrná teplota zhruba 15 °C) je začněte krmit už jen lehce stravitelnou, zato však kvalitní stravou, která jejich zažívací trakt tolik nezatíží. S krmením přestaňte, až když teplota vody v jezírku klesne na úroveň 10 °C. Tento moment velmi snadno poznáte i podle změny jejich chování – začnou o potravu ztrácet samy zájem a jejich aktivita se viditelně sníží (čím je nižší teplota, tím je ryba pomalejší). Nekrmte je celou zimu, ani pokud se krátkodobě oteplí. Další opět lehce stravitelné krmivo rybám nabídněte až na jaře, kdy se voda začne trvale zvedat nad 10 °C. Ryby bez újmy přezimují v hloubce minimálně 100 cm.
Jéžovo tip: Pro kaprovité ryby včetně Koi jsou ideální například granule z pšeničných klíčků.
Voda musí být co nejčistší, a proto pečlivě odstraňujte spadané listí, které by se ve vodě mohlo rozkládat a tím ji znečišťovat. Pokud máte jezírko situované přímo pod listnatými stromy, určitě se vám vyplatí jej na podzim zakrýt – například sítí. Ze stejných důvodů přemístíme i plovoucí rostliny (například vodní hyacinty) z jezírka pryč, aby jejich odpadající části vodu neznečisťovaly. Rostliny, které rostou na břehu, ostříháme ve chvíli, kdy začnou usychat. Lekníny dobře přezimují při hloubce cca 80 cm. Pokud máte jezírko mělčí, je nutné lekníny vybrat a na zimu umístit do vědra s vodou, které pak umístíte do světlé a chladné místnosti. To samé platí i pro exotičtější rostliny (vodní hyacinty), kterým by mráz ublížil.
Jéžovo tip: Jestliže máte v jezírku umístěný filtrační systém, před prvními mrazy ho vypněte a vypusťte z celého systému vodu tak, aby v něm nemohla v zimě zamrznout a poškodit jej. Čerpadlo a UV lampu následně odpojte a ukliďte je tam, kde nemrzne.
V jezírku je důležité mít také nezamrzající otvor, který rybám zajistí dostatek kyslíku ve vodě a zároveň jím mohou odcházet eventuální jedovaté plyny. Rozhodně si však nesmíte díru do ledu prosekávat či prořezávat - hluk a otřesy, které takové zásahy v jezírku způsobují, rybám velmi vadí. Ideální volbou je kompresor se vzduchovacími kameny. Kompresor umístíte do prostředí s nízkou vlhkostí, vzduchovací kámen (placky) zavěsíte cca 50 cm pod hladinu nad nejhlubší místo v jezírku. Díky proudu bublin a vody vycházející z kamenů nebude možné, aby se na daném místě vytvoření ledu. Pokud připojíte na ústí hadice Venturiho trysku, bude se voda více prokysličovat. Topnou spirálu v polystyrénovém plováku s různým výkonem lze doplnit i termostatem, který ji spustí pouze, pokud teplota venku klesne na nulu. Při oteplení termostat ohřívač vypne. Jezírko nemusíte každou zimu vypouštět, ideální frekvence je jednou za 2-3 roky.
Nářadí a náčiní
Zvláštní péči věnujte sekačce. Sekačky, ridery nebo křovinořezy nejdříve očistěte od zbytků trávy, aby vám přes zimu nezplesnivěly a nezatvrdly tak, že s nimi na jaře budete mít o to více práce. Poté je vhodné olejem či vazelínou přetřít šrouby a spoje. Strojům se nejlépe bude odpočívat v garáži či kůlně, kde je sucho a málo prachu. Pro jistotu přes ně můžete přetáhnout plastovou plachtu, poslouží i obyčejná deka. Očistit je potřeba i všechno zahradní nářadí – to také můžete přetřít olejem a pak pověsit do zahradního domku nebo na stěnu garáže. Nepoužité osivo uložte na suchém, chladném místě. Na zahrádce vylijte vodu ze všech nádob, sudů a nádrží, aby vám je mráz nepoškodil. Nezapomeňte hlavně na trubky (popraskaly by mrazem) a hadice (ty vyčištěné uložte).
Závěrem je důležité dodat, že to, co pro vaši zahradu uděláte nyní, vám na jaře vrátí a nebudete ji muset zachraňovat.
Zopakujme si tedy, na co určitě byste neměli při zazimování zapomenout:
- Shrabejte listí a dejte ho na kompost (kromě listů z kaštanu).
- Prořežte víceleté rostliny.
- Vykopejte cibulky rostlin, které jsou na zimu náchylnější, uložte je doma na suchém a chladném místě.
- Do květináčů přesaďte veškeré rostliny, které by venku nepřežily, a nechte je přezimovat v chladnější části vašeho domu.
- Víceleté rostliny, které necháváte přes zimu venku, zakryjte lehkým organickým materiálem. Vhodné jsou například sláma, listí, chvojí, hobliny či piliny.
Máte vlastní zkušenosti se zazimováním zahrady? Neváhejte se s ostatními zahrádkáři podělit o vaše nápady v komentářích pod článkem.
