Nejčastější otázky při výběru krbových kamen

Jak postupovat při výběru krbových kamen, jste se již mohli dočíst dříve na našem blogu. Výběr a údržba krbových kamen jsou spojeny s celou řadou dalších otázek, u kterých je potřeba mít před nákupem jasno. V tomto článku byste měli nalézt odpovědi na většinu z nich. Je něco, na co jsme vám v tomto článku nedokázali odpovědět? Neváhejte nám napsat, rádi vám poradíme.

 Jaké typy krbových kamen existují? 

Možností, jak třídit kamna do jednotlivých kategorií, je celá řada. Záleží, zda chcete kamna rozlišovat podle vzhledu, pláště, účelu či dodatečného vybavení. Vedle krbových kamen, která lze považovat za kamna klasická, můžeme dále rozlišovat také kachlová kamna (kamna sestávající ze standardní plechové vložky, vnější plášť ovšem tvoří keramické kachle), kamna s výměníkem (kamna jsou vybavena speciální dutinou, díky níž můžete odvádět teplo i do radiátorů), kamna s troubou či plotýnkou (během topení můžete v kamnech připravovat i pokrmy).

Alternativou k těmto kamnům jsou sporáky na tuhá paliva, které jsou řešeny jiným konstrukčním způsobem. Na rozdíl od krbových kamen jsou sporáky na tuhá paliva prostorově řešeny do šířky. Rozhodnutí o konkrétním výběru kamen je třeba zvážit před jejich pořízením dle toho, jak budete chtít kamna využívat. 

 Jaký je rozdíl mezi kamny bez výměníku a s výměníkem? 

Zatímco klasická krbová kamna bez výměníku, jak je znáte, dokáží svým žárem vytopit pouze nejbližší okolí (místnost) kolem, kamna, která jsou vybavena teplovodním výměníkem, dokáží kromě svého bezprostředního okolí rozvést teplo i do dalších místností, a to díky napojení na teplovodní otopnou soustavu domu. Teplo z hoření je přes teplosměnnou plochu předáváno do vody, která proudí skrz výměník.

O tom, jak velké dodatečné teplo lze z kamen takto získat, rozhoduje velikost kamen a jeho topeniště, stejně jako objem teplovodního výměníku a umístění výměníku na kamnech. Jmenovité výkony teplovodních výměníků se pohybují od 3 kW do 22 kW, které lze dodávat do radiátorů. Existují ovšem i výměníky ještě s vyššími výkony - ty ovšem vzhledem ke konstrukčním i vizuálním odlišnostem nazýváme jinak, a to jako kotle na tuhá paliva.

 Lze kamna s výměníkem používat jako klasická krbová kamna? 

Kamna s výměníkem jsou konstrukčně vyrobena tak, aby výměníkem vždy proudila voda a tím se také ohřívala. Proto je třeba kamna s výměníkem pořizovat jen v případech, kdy víte, že je budete chtít využít k připojení k topné soustavě (radiátorům). Také se nedoporučuje využívat kamna přechodně bez připojení a připojení odložit na později, a to proto, že v takové situaci celá konstrukce mění své vlastnosti a ohřev vody proto nebude takový, jaký by měl ideálně být. 

 Lze teplovodní výměník z kamen odstranit? 

Obvykle toto nejde. Výměník je standardně pevnou součástí konstrukce kamen. Výjimkou v tomto ohledu jsou pouze kamna s vyměnitelným výměníkem, kdy v průběhu času lze kamna využívat jak s připojením na topnou soustavu, tak jako lokální topidlo. I to má ovšem svá úskalí - odejmutý výměník je třeba nahradit speciální záslepkou. I v tomto případě tedy stále platí, že v kamnech s nainstalovaným výměníkem nelze topit bez připojení k topné soustavě.

 Dokážu si kamna s výměníkem připojit sám? 

Vzhledem k technické náročnosti a potřebě dodatečného vybavení při připojení je výběr vhodných teplovodních krbových kamen nutné konzultovat s odborníkem, který doporučí zejména jejich výkon a způsob zapojení do otopné soustavy. Obraťte se na specialistu i z toho důvodu, že vaše kamna s výměníkem budou pravděpodobně vyžadovat pravidelnou revizi, kterou bez zapojení odborníkem nezískáte.

 Jaký je rozdíl mezi teplovodním a teplovzdušným výměníkem? 

Jak už je psáno výše, teplovodní výměník je součástí kamen a slouží k ohřevu vody, jež kamny proudí. Vedle toho, jak už název napovídá, teplovzdušný výměník slouží k dodatečnému ohřevu vzduchu. Teplovzdušný výměník se obvykle nasazuje na kouřovod, aby mohl horký kouř proudící kouřovodem ohřívat také okolní vzduch. Díky teplovzdušnému výměníku (tedy díky horkému kouři a horkým "trubkám") získáte dodatečný výkon nad rámec toho, co by standardně dokázala vyvinout samotná kamna.

Teplovzdušný výměník lze instalovat jak na klasická krbová kamna, tak na kamna s teplovodním výměníkem.

 Jaký je rozdíl mezi krbovými kamny a krbovou vložkou? 

Krbová kamna můžete využívat bez dodatečných stavebních úprav (neuvažujeme-li připojení na komín). Kdežto krbová vložka slouží jako kovové uzavíratelné jádro v případě, že chcete stavět krb. Konstrukce krbových vložek tedy počítá s tím, že bude dále obestavěna. Zatímco výměnu krbových kamen tak můžete provést poměrně jednoduše jejich odpojením od komína a instalací kamen nových, výměna krbové vložky je o poznání složitější už proto, že je stavebně zabudována do místnosti.

 Jak výkonná kamna budu potřebovat? 

Bez znalosti prostorového řešení a izolačních schopností místnosti nelze jednoznačně určit přesný výkon, který bude potřeba. Jiné nároky na výkon bude mít místnost na chalupě a jiné místnost v dobře izolovaném nízkoenergetickém domě. To je třeba vždy při výběru kamen zvážit. Přesný odhad vám v tomto případě dá topenář, který má s výběrem optimálního výkonu zkušenost. Hrubou představu o výkonu ovšem získáte na základě následujícího pravidla:

"1 kW výkonu vytopí prostor o objemu 16-20 m3"

Pro určení orientačního požadovaného výkonu nejdříve zjistěte objem vytápěné místnosti, následným vydělením 16 a 20 získáte potřebný výkon. U hůře izolovaných místností s většími tepelnými ztrátami počítejte raději s vyšším výkonem (tj. počítejte, že 1 kW = 16 m3), u lépe izolovaných místností můžete počítat s nižší potřebou výkonu (tj. 1 kW = 20 m3 a mírně více).

Pozor, v případě novostaveb s vynikajícími izolačními vlastnostmi může být výhřevnost kamen až v poměru 40 m3 na 1 kW. I proto se při výběru nových kamen před nákupem poraďte s topenářem, který posoudí specifické izolační a tepelné vlastnosti vaší stavby.

 Kdy budu potřebovat pro krbová kamna s výměníkem revizi? A jak často? 

Revizí musí projít všechna topná tělesa, která jsou připojena na otopnou soustavu (tedy kamna s výměníkem, sporáky s výměníkem nebo také teplovodní krbové vložky) a jejichž příkon je 10 kW a vyšší (pozor nejedná se o výkon). V tomto případě nezáleží, zda se jedná o krbovou vložku, kotel či kamna s výměníkem. U takovýchto topidel budete potřebovat revizi již před prvním zapojením a následně každé 3 roky provozu.

 Jak zjistím příkon kamen? Jak zjistím, že mají kamna příkon vyšší než 10 kW a potřebuji tedy revizi? 

Směrodatné jsou pro vás dva údaje, a to celkový jmenovitý výkon kamen (součet jmenovitého výkonu do prostoru a jmenovitého výkonu předávaného pro ohřev vody) a energetická účinnost, která je vyjádřená %. Všechny tyto údaje jsou součástí technické dokumentace přiložené ke kamnům. 

Příkon kamen = (Jmenovitý výkon do prostoru + jmenovitý výkon do topné soustavy) / energetická účinnost

V tabulce jsou pro ukázku uvedené příklady, kdy je a kdy není revize kamen zapotřebí, a to na konkrétních modelech.

 Kdo mi revizi provede? 

Revizi může provést pouze proškolený revizní technik, který je v zákoně označený jako odborně způsobilá osoba. O tom, jakého revizního technika budete potřebovat, rozhoduje značka vašeho topidla. 

Každý revizní technik je totiž školený pouze pro výrobky určité značky. Nejsnazší cestou je registr Ministerstva životního prostředí, kde si dohledáte proškolené osoby na značku vašich kamen, které jsou ve vaší blízkosti.

 Co když v databázi není žádná způsobilá osoba pro revizi? 

Především u krbových kamen, která jsou dovážená ze zahraničí, se může stát, že v České republice nebude žádá způsobilá osoba pro provedení revize vašich kamen. V takovém případě kontaktujte přímo výrobce kamen (nikoliv prodejce), aby vám proškoleného technika zajistil.

V případě, že ani výrobce nebude schopen zajistit jím proškoleného technika, si můžete vybrat kteréhokoliv jiného technika z databáze. Jedinou podmínkou v tomto případě je, aby byl proškolen na daný typ kotle/kamen s výměníkem atd.

 Co revize komína? Je třeba ji provádět? A jak často? 

Pokud nemáte kamna připojená k topné soustavě, revize samotných kamen by se na vás vztahovat neměla. Vězte ovšem, že pravidelnou kontrolu a revizi bude potřebovat spalinová cesta, tedy cesta odkud odchází z kamen kouř. Prakticky se jedná o kouřovody a komín. 

U této revize není stanoveno, jak často je třeba ji provádět. Zákon stanovuje pouze konkrétní případy, kdy je třeba revizi provést:

• před uvedením spalinové cesty do provozu a po její každé stavební úpravě (například nový nebo opravovaný komín)
• při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv
• před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv (tedy vždy, pokud zapojujete nová krbová kamna)
• po komínovém požáru
• při vzniku trhlin ve spalinové cestě (i při podezření, že by se tyto trhliny mohly vyskytovat)

Revizi spalinové cesty vám může opět provést pouze odborně způsobilá osoba (tj. kominík), která je zároveň revizních technikem či technikem komínových systémů či spalinových cest. Provedení revize pak prokážete zprávou o provedené revizi, která musí být opatřená "kulatým razítkem".

 Musím provádět kontrolu spalinových cest? Jaký je rozdíl mezi revizí a kontrolou? 

Kromě revize spalinové cesty musíte ze zákona provádět i pravidelné kontroly a čištění využívané spalinové cesty. Kontrolu i čištění vám opět provede pouze odborně způsobilá osoba, která zkontroluje, zda je komín provozuschopný a bezpečný. Dále se kontroluje i to, zda je zajištěný volný a bezpečný přístup ke komínu, k vymetacím, čistícím a kontrolním místům. O tom, že byly kontrola a případně čištění provedeny, budete potřebovat opět písemnou zprávu.

U kontroly spalinové cesty jsou uvedeny přesné časové intervaly, kdy je třeba kontrolu provést. Intervaly jsou uvedené v následující tabulce. Obecně platí, že kontrolu a výběr tuhých částí budete muset provést u krbových kamen aspoň jednou ročně. Interval čištění je pak odvozený od toho, zda kamna využíváte celoročně (pak je potřeba čistit 3x ročně) nebo pouze sezónně během zimy (pak čistíte jen 2x ročně).

 Mám krbová kamna bez výměníku. Musím i tak provádět revizi? 

Ano, provést je třeba revizi spalinové cesty a také provádět její pravidelné kontroly kominíkem dle platné vyhlášky.

 Měl/a jsem stará kamna a ta, která vybírám nyní, mají širší průměr vývodu kamen, než jaký je průměr vstupu do komína (sopouchu). Je to problém? Jak se to dá vyřešit? 

Ano, problém to je. Z funkčního hlediska proto, že průřez vývodu kouřovodu má takovou šířku, aby kamna dokázala fungovat správně. Takovéto připojení má negativní vliv na výkon kamen i jejich životnost. Zároveň je zužování průměru kouřovodů důvodem pro neuznání případné reklamace u každého výrobce (stejně jako používání jiného než doporučeného typu paliva).

Druhou a ještě důležitější stránkou je ovšem bezpečnostní hledisko. Provoz kamen, kde se průměr kouřovodu snižuje, může být opravdu nebezpečný. Vybírejte tedy vždy kamna, jejichž vývod je užší než vstup do komína (sopouch). Případně bude potřeba rozšířit průměr vstupu do komína.

Pokud budete přece jen muset zúžení kouřovodu provést, poraďte se vždy dopředu s kominíkem či topenářem. Zužování má svá jasná pravidla, která je třeba vždy dodržet. Případné zúžení je například třeba provést již na přírubu kamen. Nepočítejte ovšem s tím, že se vám například podaří zredukovat výstup ze 160 mm na průměr 120 mm. V tom případě je vhodnější porozhlédnout se po úplně jiných kamnech.

 Co je to vychlazovací smyčka? 

Vychlazovací smyčka se používá při připojování kamen s výměníkem. Je buď zabudovaná přímo ve výměníku, případně ji lze připojit také "externě".

Vodu ohřátou ve výměníku rozhání dále do topné soustavy oběhové čerpadlo. V případě výpadku proudu ovšem čerpadlo přestane fungovat, voda tak neproudí z kamen a ve výměníku se zvedá tlak. V krajním případě unikne horká a natlakovaná voda nouzovým ventilem. Jinými slovy vám vyteče voda z kamen do místnosti. 

Vychlazovací smyčka slouží jako pojistka. V případě přehřátí se otevře ventil, jímž se dostane do soustavy voda z vodovodního řadu, která celý systém ochladí. Jen pozor - vychlazovací smyčka je použitelná pouze tam, kde je dům připojený na vodovodní síť. Při čerpání vody ze studny je tento systém prakticky nepoužitelný.

Vzhledem ke složitosti systému, jeho správnému fungování a bezpečnosti se při připojování kamen s výměníkem vždy obraťte na odborníka.

 Co je to CPV (centrální/externí přívod vzduchu)? 

Aby mohl oheň ve vašich kamnech hořet, potřebuje k tomu dostatek vzduchu. Klasická kamna tento vzduch obvykle čerpají z místnosti, kde jsou umístěna (i proto je třeba pravidelně větrat, abyste se vyhnuli "vydýchanému" vzduchu). 

U moderních kamen ovšem můžete nalézt takzvaný externí přívod vzduchu, díky němuž dokáží kamna čerpat svůj vzduch i odjinud. Externí přívod vzduchu je otvor na kamnech, kterým po připojení speciálního potrubí dokážete do kamen vhánět vzduch i zvnějšku. Aby pro vás měl ovšem CPV přínos, musí na to být místnost, kde jsou kamna umístěna, náležitě stavebně připravena. Budete potřebovat otvor, jimž bude možné potrubí vést mimo místnost. I proto jsou kamna CPV častěji využívána u novostaveb, které s tímto potrubím již počítají.

 Primární, sekundární a terciární vzduch/spalování. Jaký v tom je rozdíl? 

Všechny tyto termíny hovoří o tom, jakým způsobem a za jakým účelem je vzduch vháněn do kamen.

• Primární vzduch je vzduch, kterým jsou vybavena všechna kamna. Do kamen je přiváděn skrz popelník a rošt pod oheň. Tento vzduch pomáhá především při zapalování ohně. Při zapalování je tedy třeba mít tento přívod, který standardně regulujete táhlem pod topeništěm, otevřený. Jinak se vám oheň rozdělat nepodaří.
• Sekundární vzduch je důležitý pro samotné hoření. Ten do kamen proudí podél dvířek kamen. I proto se hovoří o tom, že  dvířka tzv. oplachuje a čistí. 
• Terciární vzduch je ze všech třech druhů spalování nejsložitější už proto, že se přesný popis a terminologie kolem tohoto spalování liší dle výrobců (známý také jako dvojí či dvoustupňové spalování). Jak toto spalování funguje a proč zvyšuje účinnost spalování? Terciární vzduch je přiváděn do topeniště nad oheň. Tam je vháněn buď obvykle za zadní strany, nebo z bočních stran kamen, případně přes speciální trysky v deflektoru. Díky tomuto procesu dochází ke spalování zbytkových hořlavých plynů a částic, které by jinak doslova "vyletěly komínem".
  

Boční pohled na kamna

 K čemu slouží kouřová klapka? 

Kouřová klapka může být umístěna buďto na i na kouřovodu a slouží k regulaci tahu komína a tím i výkonu kamen. V případech, kdy je tah komína vyšší, totiž dochází k tomu, že větší využitelného tepla doslova uniká komínem. Kouřové klapky slouží k regulaci přílišného tahem, čímž se zvýší účinnost spalování a sníží se spotřeba paliva. V případě komínu s opravdu vysokým tahem tak můžete zvýšit regulací účinnosti i o 20 %. Na obrázku můžete vidět, jak vypadá kouřová klapka umístěná na kamnech a jak na kouřovodu.

 Jaký je rozdíl mezi jmenovitým (nominálním) a maximálním výkonem? Který výkon je pro výběr kamen důležitější? 

Jmenovitý výkon je výkon kamen, kterého můžete dosahovat trvale při standardních a předepsaných podmínkách. Ke jmenovitému výkonu se váže i konkrétní spotřeba paliva (dřeva, briket apod.). Tento údaj je vždy součástí technické dokumentace kamen.

Maximální výkon je takový výkon, kterých kamna dokážou krátkodobě dosáhnout, ale za cenu většího opotřebení, vyšší spotřeby paliva a obecně nižší hospodárnosti. Jedná se o maximální výkon, kterého je možné v kamnech bezpečně dosáhnout. Analogií k tomuto údaji je například maximální rychlost automobilu. V případě některých výrobců lze maximální výkon vyčíst z údaje o rozsahu výkonů, který určuje dolní (nejnižší možný výkon) a horní mez (maximální výkon) výkonů, které dokáží kamna vyvinout.

Při výběru kamen uvažujte výkon jmenovitý, který vám napoví více o dlouhodobých vlastnostech a využití kamen.

 Proč se u kamen s výměníkem uvádí zvlášť výkon do prostoru a výkon do topné soustavy? 

Je to proto, že údaje odkazují na odlišný "typ" tepla, které kamna dokáží vyvinout. Každý z těchto "výkonů" zužitkujete jiným způsobem. Zatímco výkon do prostoru napoví o tom, jak kamna dokáží vytopit prostor (místnost) kolem sebe, výkon do topné soustavy vám napoví, kolik tepla dokážete rozvést pomocí radiátorů do ostatních místností. Oba údaje je tak potřeba do určité míry vnímat odděleně, tj. "Jaký výkon potřebuji k vytopení místnosti, kde budou kamna umístěna?" vs. "Jaký výkon potřebuji k tomu, abych dokázal vytopit radiátory v domě"?

Hledání kamen, která budou odpovídat oběma potřebám, nemusí být vždy jednoduché. Oba výkony jsou totiž provázány. Například pro vysoký výkon výměníku jsou obvykle zapotřebí větší kamna a čím větší kamna budou, tím vyšší teplo budou pravděpodobně vydávat i do místnosti, kde jsou umístěna. Nebo naopak malá kamna budou obvykle vybavena i slabším výměníkem. 

Při výběru optimálního modelu se proto neváhejte obrátit na nás, případně odborníka, který vám bude kamna zapojovat.

 Jak kamna připojím ke komínu? 

Kamna ke komínu připojíte pomocí kouřovodů. Kouřovody jsou potrubí, která na jedné straně napojíte na přírubu kamen (vývod pro kouřovod) a na druhé straně na sopouch komína. Dbát přitom musíte několika zásadních pravidel:

• Průměr kouřovodu ve směru od kamen se nesmí zužovat
• Kouřovod nesmí ve směru od kamen nikdy klesat
• Kouřovod ani sopouch nesmí být užší než 120 mm

Více o tom, jak lze kouřovody připojit, se dočtete v našem předchozím článku. O tom, které díly budete pro připojení kamen potřebovat, se v ideálním případě poraďte s odborníkem, který bude připojení provádět.

 Je možné topit uhlím i v kamnech, která jsou určená pouze pro dřevo? 

Tento postup se nedoporučuje. Důvodem je fakt, že kamna, u nichž je předepsaným palivem pouze dřevo, nejsou konstrukčně uzpůsobeny pálení jiného paliva. Uhelné brikety jsou totiž obvykle spalovány za vyšších teplot.

Spalováním uhelných briket v kamnech určených pouze pro spalování dřeva budete mít přinejmenším negativní dopad na životnost kamen. V horším případě i na bezpečnost provozování kamen. Pálení jiného než předepsaného paliva je zároveň v rozporu s reklamačními podmínkami všech výrobců kamen.

 Jak dlouho kamna vydrží? 

Na tuto otázku není možné zcela jasně odpovědět. O délce životnosti kamen rozhoduje celá řada faktorů, a to kvalita zpracování kamen, způsob používání a údržba kamen, kvalita používaného paliva a intenzita používání. Rozdíl je, pokud kamna používáte k celoročnímu vytápění celého domu nebo k sezonnímu vytápění chalupy apod. Rozpětí životnosti kamen tak může být od několika let až po desítky let.

 Chci na kamnech vařit? Který model byste mi doporučili? 

Vařit či péct můžete na kamnech, která jsou buď vybavena plotýnkou anebo troubou na pečení. U krbových kamen bohužel nelze provést, aby byla kamna vybavena jak troubou, tak plotýnkou zároveň. A to proto, že trouba či plotýnka jsou umístěny nad topeniště. V případě, že jsou kamna vybavena troubou, horký kouř už nemá takovou sílu, aby vyhřál plotýnku. 

Řešení nabízí sporáky na tuhá paliva, které díky svému uspořádání umožňují obě možnosti. Vzhledem k prostorovému uspořádání budete potřebovat výrazně širší prostor pro jejich umístění. Rozdíl mezi kamny s plotýnkou, s troubou a sporákem na tuhá paliva si můžete prohlédnout na následujícím obrázku.

 Jak mi budou kamna doručena? 

Nemůžeme hovořit za všechny prodejce krbových kamen, ale vzhledem k rozměrům a váze kamen, která nabízíme my (nejmenší modely kamen váží 40 kg a více), nelze kamna doručovat standardní balíkovou přepravou. Pokud si krbová kamna nechcete vyzvednout na prodejně, pak vám budou doručena na paletě.

Přepravní společnosti jsou obvykle schopné dle svých podmínek zásilky doručit za první uzavíratelné dveře. Případný výnos po schodech nebo do patra už vám i vzhledem k váze a způsobu balení nebudou schopni zajistit. 

Podstatné je rovněž, aby bylo možné se na místo, kam kamna chcete doručit, dopravit i větší dodávkou. 

 Které příslušenství musím objednat spolu s kamny? 

Určitě se neobejdete bez kouřovodů, bez kterých není možné bezpečně připojit kamna ke komínu. Další příslušenství už závisí na umístění kamen. Mezi podlahou a kamny je dobré mít "izolační vrstvu". Tu vytvoříte buď plechem nebo sklem pod kamna. Přínosem tohoto příslušenství je i fakt, že případné nečistoty z kamen nebudou padat přímo na podlahu, ale právě na tuto desku.

K pravidelné údržbě kamen se vám jistě bude hodit vysavač na odsátí popela či krbové nářadí pro obsluhu rozžhavených kamen. Samozřejmě kamna potřebují k topení nejčastěji dřevo, to můžete uložit v krbovém koši.

Nakonec k rozhánění vzduchu po místnosti můžete využít krbový větrák, který postavíte buď na kamna, nebo právě na kouřovod.

 Jaká je záruka na kamna? 

Záruka na kamna je ze zákona 24 měsíců. S touto dobou záruky počítejte u většiny značek. Někteří výrobci ovšem na svá kamna poskytují i prodlouženou záruku. Zde je přehled těch značek kamen, u kterých můžete aktuálně s prodlouženou zárukou počítat:

• Český výrobce Haas+Sohn poskytuje záruku na své výrobky 36 měsíců. Podmínkou je registrace v aplikaci výrobce.
• Další český výrobce HS Flamingo poskytuje na svá kamna záruku 5 let. Záruku získáváte automaticky. Více se dočtete na stránce výrobce.

Po uplynutí záruky pak především u českých výrobců můžete s pozáručním servisem.

 Jaká kamna budou moci být používána i při "nové regulaci"? 

U nově pořízených kamen se pravděpodobně nemusíte obávat toho, že byste po září 2022 nemohli tato kamna nadále používat. Aktuálně vyráběná a prodávaná kamna totiž obvykle splňují nejméně 3. emisní třídu. Na tu se aktuální regulace (srpen 2022) nevztahuje. Zákaz je platný pro topidla z emisní třídy 1 a 2. 

Od ledna 2022 je navíc platná nová evropská regulace zvaná "Ecodesign", které znamená definitivní konec výroby ekologicky méně šetrných topidel. Tato regulace se ovšem nevztahuje na provozování těchto kamen. Pokud vaše kamna splňují alespoň 3. emisní třídu, svá kamna můžete provozovat i nadále.

 Co je to deflektor? 

Deflektor je přepážka v kamnech, která brání přímému styku plamene s kouřovodem a komínem. Kromě toho deflektor snižuje rychlost proudění spalin. Díky tomu dosahují kamna s deflektorem vyšší teploty a vyšší účinnosti spalování.

 Chtěl bych kamna od českého výrobce? Které značky mi doporučíte? 

V Česku se vyrábí kamna značek Haas+Sohn, HS Flamingo, Romotop nebo ABX. Kamna značky Thorma se vyrábí na Slovensku.

 Kam umístit krbová kamna? Jak daleko ode zdi krbová kamna postavit? 

Kamna se nejčastěji umísťuji ke zdi. Důvodem je především potřeba připojení kamen ke komínu, který je obvykle umístěn ve zdi. Zde je několik pravidel, jimiž byste se pro zachování bezpečného provozu měli řídit:

• Kouřovod musí mít od hořlavých částí odstup alespoň 40 cm. Pokud je kouřovod izolovaný alespoň 2 cm minerální vlny, minimální odstup se zkracuje na 10 cm.
• Od nehořlavých stěn musí mít kamna odstup alespoň 20 cm.
• Odstup 20 cm je nutné zachovat i od bočních stěn kamen. Upřesnění u konkrétních kamen, které vybíráte, naleznete v návodu k obsluze.
• Před kamny dodržujte odstup v dosahu žhnutí minimálně 80 cm.

 Namontujete mi krbová kamna? 

Montáž krbových kamen v současné době neprovádíme. Neprovádíme ani revize a čištění kamen.

 Co vyčtu z energetického štítku? 

Energetický štítek kamen vám poskytne informace o třídě energetické účinnosti (nejvyšší úspornost je obvykle vyznačena písmenem A a zelenou barvou). Dále z energetického štítku vyčtete jmenovitý výkon kamen do prostoru a pokud se jedná o kamna s výměníkem, dočtete se zde i výkon výměníku (jmenovitý výkon do topné soustavy). Přesnější informace o vlastnostech kamen vám pak obvykle poskytne technická dokumentace a návod k obsluze.

 Kolik dřeva kamna spotřebují? 

Spotřeba paliva je u kamen individuální dle celkové konstrukce (např. velikost topeniště) a energetické účinnosti. Vyšší výkon obvykle znamená i vyšší spotřebu paliva.

• Například kamna Čičmany s jmenovitým výkonem 6 kW spotřebují při tomto výkonu 1,83 kg dřevěných polen za hodinu.
• Kamna Prity W29 D s celkovým výkonem 31 kW (9 kW do prostoru + 22 kW do topné soustavy) spotřebují pro zajištění tohoto výkonu 10,1 kg/hod. 

Spotřeba u konkrétního výrobku je uvedená v technické dokumentaci.

Dále je třeba dodat, že spotřeba se liší dle typu a druhu použitého předepsaného paliva (dřevěná polena, dřevěné brikety, uhelné brikety, ekobrikety atd.). Více o topení dřevem se můžete dočíst na našem blogu.

 Co se stane, když budu topit v kamnech uhlím? 

Uhelnými briketami v kamnech topte pouze v případě, že mají daná kamna toto palivo předepsané. Zdaleka ne všechna kamna jsou k vytápění "uhlím" přizpůsobena. Uhlí obvykle hoří při vyšších teplotách než dřevěné brikety. Tento fakt se pak projeví na životnosti kamen. Zároveň je topení jiným než předepsaným palivem důvodem pro zamítnutí reklamace ze strany výrobce.

 Musí se kamna čistit? 

Pokud se budete o své kamna starat, déle vám vydrží. Čištění kamen i spalinové cesty se projeví na životnosti kamen. 

• Jak už jsme uváděli výše, komín a roury je třeba v závislosti na využívání čistit každý rok.
• Vyčistěte kamna od popela, který je usazený u popelníku či v topeništi.

Samozřejmě nezapomínejte na to, že kamna je možné čistit jen ve chvíli, kdy jsou kamna i popel zcela vychladnutý.

 Jak se čistí výměník? A jak často? 

Stejně jako krbová kamna, i výměník je třeba čistit. Topením v kamnech se okolí výměníku zanáší zbytkovými nespálenými částicemi. O tom, jak na to, rozhoduje konstrukce kamen a umístění výměníku. V tomto ohledu existují dvě varianty. 

První možností je čištění zvnějšku pomocí ocelových štětek. Druhou možností, a to je doménou především kamen s novějším designem, je čištění pomocí táhla a stírací lišty. 

Čím častěji budete výměník čistit, tím lépe vám bude fungovat. Nejméně se doporučuje čistit alespoň dvakrát během topné sezony.